Milovaní,

 

skoro to vypadá, jako bych zapomněl napsat další posouvání desátků. Nezapomněl. Jsou prázdniny, nedávno bylo Světové setkání mládeže v Lisabonu, v Klášterci se naplnil jen jediný týdenní turnus Antiochie, řekněme alespoň něco - Bůh nezapomíná, ale já nejsem Bůh, nicméně skutečně jsem nezapomněl.

 

Dnes, když to píšu, je ještě slavnost Nanebevzetí Panny Marie, velká nebeská slavnost a také vrchol modlitby růžence, prostě Maria nás zve do nebe, to je veliké a krásné tajemství.

 

Když jsem se zamýšlel v modlitbě růžence v předvečer pouti v mé rodné farnosti, napadlo mě velice zajímavé rozjímání, které potom zveřejním na svém blogu a dám ho jistě i sem.

 

Je dobře, že se společně modlíme za misijní dílo Antiochie - ať to minulé či ono krátké současné, ale také to budoucí. Věřím, že je to v Božích rukou.

 

Ponořme se, tedy, do rukou Panny Marie, která nosila Božího Syna a kterou její Syn vzal s tělem i duší do nebe a v nebi ji slavně korunoval, jak oslavíme za týden a modleme se společně:

https://antioruzenec.signaly.cz/1211/srpen-2013-duben-2015-prosinec